Mitochondrie
Palivo
Bez přihlédnutí k jakékoliv dietě obecně ideální pořadí příjmu potravy je zelenina, která vystele střevo vlákninou jako první a zpomalí vstřebávání glukózy, poté proteiny a tuky, a nakonec škroby a sacharidy. Na prázdný žaludek je nejlepší dezert ovoce, protože vláknina zpomaluje vstřebání cukru ve střevě. Glukóza, která není okamžitě spotřebována, se buď ukládá ve svalových buňkách (částečně i v játrech) ve formě glykogenu, nebo se v případě nadbytku mění na tělesný tuk, čemuž pomáhá produkce inzulínu, která v ideálním případě roste s množstvím uvolněné glukózy do krve. Nadbytečné mastné kyseliny se ukládají do těla ve formě tuku.
Bílkoviny
Bílkoviny slouží jako stavební kámen pro tvorbu svalů, tkání a orgánů. Bílkoviny jsou obsaženy v mase, ale jsou zastoupeny i v zelenině a ovoci. Zatímco ale v jednom druhu masa mohou být zastoupeny všechny potřebné aminokyseliny, tak v případě zeleniny je potřeba mít pestřejší jídelníček. Jako příklad obilniny mají málo lysinu, ale mají vyšší methionin, a luštěniny mají málo methioninu, ale více lysinu. Tělo vždy musí bílkoviny rozložit na jednotlivé aminokyseliny, ze kterých pak vybírá, co potřebuje. Nespotřebované bílkoviny nedokážeme v těle ukládat. Nadbytečným bílkovinám v těle je odebrán dusík, který játra přemění na čpavek, a ledviny ho vyloučí. Zbylé aminokyseliny jsou přeměněny na glukózu (50% / 4) a tuky (50%).
Energie
Do osmi hodin dojde tělu glukóza, kterou lze pak nahradit spalováním uložených tuků – tuk se oxiduje, vzniknou opět mastné kyseliny, a játra mohou z mastných kyselin začít vyrábět ketony – drobný rozpustný tuk, čímž nastává stav ketózy. Mastné kyseliny jsou dobrým zdrojem paliva, ale pro svoji velikost nemohou vyživovat mozek. Po 12 hodinách dochází k nutnosti výroby ketonů, které jsou schopni vyživovat mozek namísto glukózy, než další glukózu v budoucnu zase přijmeme. Bez ketonů nebo glukózy mozek začne odumírat. Bez mastných kyselin pro ketony zbývá pro mozek jediné palivo – přeměna svalové hmoty na glukózu. Svalovou hmotu lze vyčerpat i do týdne. Lidské tělo nedokáže vyrobit glukózu z uloženého tuku. Ketony jsou schopné vyživovat tělo na 30%, zbytek musí být mastné kyseliny a glukóza. Mozek není dlouhodobě schopen fungovat jen na ketonech, alespoň 30% musí být glukóza.
Mitochondrie
Ketony jsou signalizací pro mitochondrie, že glukóza brzo nebude. Mitochondrie sníží výrobu energie a začnou produkovat více tepla. Běžně jde 30% nezpracovaného paliva ven v podobě tepla, ale při nárůstu ketonů se zvyšuje spotřeba paliva na generování tepla. Generování energie totiž opotřebovává mitochondrie, tedy snížením výroby energie se snaží mitochondrie zachovat. Dále se mitochondrie začnou množit s cílem si rozdělit práci, aby se opět snížilo jejich opotřebení a zvýšila jejich výdrž. Cíl je tedy dlouho vydržet a utáhnout společně život buňky při nedostatku glukózy, ale za cenu zvýšené spotřeby paliva, čímž se sníží zbylé množství paliva na stavbu svalů za cenu lepšího výkonu a rychlejšího zotavení. Kofein a polyfenoly z rostlin mají na mitochondrie efekt jako ketony, ale nejznámější a nejsilnější efekt je znám u DNP (Dinitrophenol).
MCT
Kokosový olej a kozí mléko obsahuje více MCT: Medium-chain triglycerides, což jsou estery mající molekuly spojeny s glycerolem = jde o tuk, ze kterého játra snadno vyrábí ketony.
Polyfenoly
Mitochondrie v rostlinách se nazývají chloroplasty a polyfenoly v rostlinách se snaží zvýšit výdrž chloroplastů, aby vydržely sluneční záření. Polyfenoly v lidském střevu jsou stráveny bakteriemi na polyfenoly, které jsme schopni absorbovat, a které se pak dostávají do mitochondrií, a jako u chloroplastů nutí i naše mitochondrie snížit své opotřebení. Zelenina v potravě tedy pomocí polyfenolů zvyšuje odolnost buněk a prokazatelně zvyšuje dlouhověkost.
Půst
Pokud bychom zůstávali v keto stavu 24 hodin denně, tak spálíme nejen všechno dostupné palivo, ale začneme spalovat i svaly. Doporučené okno je 6-8 hodin stravování v četnosti a velikosti porcí podle potřeby, a zbylý čas 16-18 hodin půstu.
Kyanid
Jed kyanid zabraňuje mitochondriím zpracovat kyslík, což zastavuje výrobu paliva a způsobuje odumření buněk. Právě pokus s kyanidem na krysách ukazuje, že rakovina nezpracovává kyslík, ale vyživuje se fermentací, protože rakovinné buňky zůstaly nedotčené.
Glutamin
Aminokyselina glutamin je důležitým zdrojem energie pro střevní a imunitní buňky. Pomáhá také udržovat bariéru mezi vnitřkem střev a zbytkem těla, čímž chrání před prosakováním střev. Glutamin je důležité metabolické palivo, které pomáhá rychle rostoucím buňkám uspokojit zvýšenou poptávku po energii tím, že poskytuje nejen zdroj dusíku pro biosyntézu aminokyselin a nukleotidů, ale je také zdrojem uhlíku. Ve stavu ketózy zůstává přítomnost glutaminu Achillovou patou pro komplexní ochromení růstu rakovinových buněk. V současnosti probíhají pokusy na jediném místě s použitím drog inhibujících glutamin na nemocných lidech ve stavu ketózy ve velmi malých dávkách, při kterých se buňky imunitního systému dostanou pouze do stavu paralýzy, ale u fermentujících buněk dochází k výraznému zpomalení růstu. Po odezvě inhibitoru imunitní systém je schopen odstranit případné mrtvé buňky, a může být proveden další cyklus dávky.